Žižkova síň

 

Muzeum
Kontakty
Akce měsíce
Historie
Expozice
Galerie
Žižkova síň
Výstavní síň
Muzejní knihovna
Včela Čáslavská
Z naší činnosti
Nabídka školám

- návštěvu síně lze objednat v Informačním středisku Čáslav
nebo na telefonu: 327 300 265

 VSTUPNÉ

dospělý návštěvník

25,- Kč

děti do 6 let

10,- Kč

ZŠ, důchodci nad 70 let

15,- Kč

studenti SŠ a VŠ

20,- Kč

senioři a ZTP

20,- Kč

držitelé průkazu ICOM a AMG

zdarma

Žižkova síň

 se nachází v prvním patře pozdně barokní radnice, navržené pražským architektem Janem Josefem Wirchem v druhé polovině 18. století a slouží k pietnímu a definitivnímu uložení čáslavské kalvy ve vitríně z dubu a bronzu.

Síň navrhl architekt Bohumír Kozák (1885-1978) a uvnitř upravil V. Svoboda a později J. Skřivánek (rok 1925).

   Slavnostně byla otevřena 13. listopadu 1929 za účasti profesora Jindřicha  Matiegky (1862-1941), který se jako první zabýval hodnověrností čáslavského nálezu.

   Finanční prostředky byly získány z velkolepých oslav 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, pořádaných v létě roku 1924 za velké účasti široké veřejnosti a krajanů z celého světu.

   Nejvýznamnějším jejím objektem jsou tělesné ostatky Jana Žižky z Trocnova, uložené ve veliké krychlové, z bronzu a skla zhotovené vitríně, stojící na mohutném dubovém podstavci, zdobeném vyřezávanými znaky slavného válečníka.

Ve vitríně, zakončené nahoře bronzovou biblí a bronzovým kalichem, je uložena ve zvláštní zasklené skřínce mozkovna, na niž je patrná asymetrie očnic, nosní hrbolek a jizvy po zhojených ranách.

Ve vitríně pod oknem se nachází dvě  kosti  stehenní,  dvě prkénka šindelového tvaru a různé drobnůstky  - tedy vše, co bylo nalezeno roku 1910.

Ve vitríně u okna: fotografie lebky z různých stran a diagramy.
Na protější straně knihovna s nejdůležitější literaturou o Janu Žižkovi, pamětní žižkovské mince a hlavičky na hole, zvané Žižkovky.

Na stěně proti dveřím se nachází takzvaná „Žižkova košile“ (kroužkované brnění z 15. století), akvarel Jan Žižka  od malířky Zdeňky Maškové – Landové (*1895) z roku 1961 a kolorovaná rytina od Jakuba Hoefnagela z roku 1617 (na rytině vlevo nahoře obraz Jana Žižky, vpravo dole obraz Žižkova náhrobku, který býval ve zdejším kostele do roku 1623, kdy byl na rozkaz kutnohorského mincmistra Viléma z Vřesovic zničen, nejdoleji fotografie dvou utrakvistických monstrancí, nalezených roku 180l ve výklenku v sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla). 

Na stěně vlevo od okna takzvaný „Žižkův cep“,  který byl původně pod tímto názvem chován u zdejšího ševcovského cechu,  a husitský biják

Na středním pásu (nad stolkem) sádrový odlitek: Mys1bekova studie Žižkovy hlavy  a na stěně obraz Jana Žižky s Prokopem Holým od Antonína Waldhausera (1835-1913).

   


Muzeum | Kontakty | Akce měsíce | Historie | Expozice | Galerie | Žižkova síň | Výstavní síň | Muzejní knihovna | Včela Čáslavská | Z naší činnosti | Nabídka školám

Tento server byl naposledy aktualizován dne 25. 03. 2015