Historie

 
Knihovna
Kontakty
Katalog
Oddělení pro děti
Oddělení pro dospělé
Studovna
Z naší činnosti
Univerzita v. času
Historie
Knihovní řád
Ceník
Užitečné odkazy
LKNB
Informační středisko

 

Dokumenty

mmm

Fotoarchiv

 

Stručná historie

12. červen 1898

slavnostní otevření "Obecní lidové knihovny Palackého v Čáslavi"

1928

přestěhování do prostornějších místností v obecní budově vedle radnice, vybudování čítárny

1936

zprofesionalizování knihovny

1940-1945

knihovna zažívá mnohá omezení, zabaveno velké množství knih

1950

knihovně přiděleny prostory v rohovém křídle radnice na náměstí

1951

přeměněna na okresní knihovnu

1960

reorganizací se stává knihovna městskou se střediskovou funkcí

1993

otevřena pobočka na sídlišti v ul. Bojovníků za svobodu

1994

otevření informačního střediska při městské knihovně

1998-2002

průběžná automatizace knihovny (systém LANius), zřízení veřejné internetové stanice

březen 2004

přechod na knihovní systém Clavius

květen 2004

zahájení rekonstrukce budovy pro novou knihovnu

září 2004

stěhování do nových prostor

4. říjen 2004

slavnostní otevření nové knihovny

2005

Městské muzeum a knihovna Čáslav

(Usnesením č 57/2004 ze dne 8.12.2004 schválilo městské zastupitelstvo sloučení městského muzea a městské knihovny do jednoho právního subjektu s účinností k 1. lednu 2005)

2006

vytvořeny samostatné webové stránky knihovny

Podrobná historie

Kořeny čáslavské knihovny sahají hluboko do minulosti a jsou spjaté s českým národním obrozením, kdy osvícení vlastenci vyvíjeli nemalé úsilí k povznesení kulturní úrovně a uvědomění lidu. V Čáslavi se stalo vlasteneckým střediskem knihkupectví V. Váši, které bylo zřízeno v roce 1840. Krátce po něm pravděpodobně i veřejná knihovna, o níž se však nedochovaly jiné zprávy, než zmínka v Tylových Květech z roku 1841, kde byl otištěn následující dopis z Čáslavi: „Při obecném rozkvětu národní osvěty město naše staroslavné nezůstalo lhostejné a poslední, neb se tu mezi duchovními, učiteli, úředníky a měšťany mnoho národovců nalézá. Snažením našeho duchovenstva zřídila se knihovna, kteráž dobrovolnými příspěvky rozmnožena byvši, všem poučení poskytuje. Cit národní se tu vesměs budí a oživuje.“

V roce 1866 projevila městská rada velikou snahu zřídit veřejnou knihovnu jako ústav obecní a trvalý, jehož účelem by mělo být: „napomáhati půjčováním poučných a zábavných knih ku prospěchu, vzdělávání a blahobytu obecnému“. Osvětové snahy tehdejší městské rady však překazila válka a zůstalo jen u stanov obecní knihovny, které pečlivě vypracovali radní Šťastný, advokát Zikmund a purkmistr Fiala.

Až v roce 1896 podal Sázavan, spolek akademického kraje čáslavského v Praze, čáslavské městské radě přípis ze dne 24.1.: „V době dnešní hlavní síla národa spočívá v uvědomělém, vzdělaném lidu. Mezi prostředky vzdělávacími je na prvním místě dobrá četba. Dovolujeme si tedy obrátit se na městskou radu se žádostí, aby ráčila se postarati o to, aby dobré knihy staly se přístupny zdarma. Toho lze dosíci nejlépe založením městské veřejné knihovny pro lid.“ Tento podnět našel u městské rady odezvu, neboť již 8. května onoho roku se usnesla zřídit obecní knihovnu. K tomu účelu bylo zvoleno „komité pro zdělání návrhu ve příčině zřízení knihovny pro lid v královském městě Čáslavi“, jehož předsedou byl zvolen městský radní JUDr. Zimmer. První akcí tohoto výboru bylo zřízení veřejné čítárny, která zahájila činnost 9. května 1897 v zasedací síni radnice.

Následovala akce k získání darů knih pro knihovnu od jednotlivců i místních spolků. Čáslavské spolky žádaly, aby s ohledem na 100. výročí narození českého historika, filosofa, politika a kulturního činitele Františka Palackého nesla knihovna jeho jméno.

 „Obecní lidová knihovna Palackého v Čáslavi“ byla otevřena v neděli 12. června roku 1898.

Čáslavský týdeník PRAVDA tehdy napsal: V neděli dne 12. t.m. o půl dvanácté hodině dopolední, konala se v zasedací síni městské radnice tichá, ale velice významná slavnost - otevření městské lidové knihovny Palackého v Čáslavi. Okresní starosta pan dr. Jan Zimmer krátce, ale výmluvně vyložil vznik knihovny, pořízené nákladem obce a darem jednotlivců, význam její pro lid a význam toho, že otevření její děje se právě k uctění památky našeho Palackého. A skutečně, kdyby město Čáslav k uctění jeho památky nic jiného neučinilo, než tuto knihovnu založilo, jistě by vykonalo dosti, poněvadž podniklo něco, co bylo vždy přáním Palackého - položilo základ k snadno přístupné, ušlechtilé zábavě a  k poučení lidu."

Svou kulturní činnost začínala ve skromné místnosti v prvním poschodí radnice s 566 svazky knih. První den navštívilo knihovnu 6 čtenářů, kteří si vypůjčili 10 knih. Počet knih i čtenářů však rychlým tempem vzrůstal a tak již počátkem roku 1899 byly knihovně přiděleny dvě nové místnosti proti kanceláři starosty, kde se potom tísnila celých 30 let. Půjčovalo se nejprve v neděli od 10 do 12 hodin dopoledne, později v zimních měsících třikrát týdně. Prvním knihovníkem byl učitel Fr. Maršálek, po něm učitel V.V. Jeníček, jemuž byl od prosince 1904 přidělen asistent J. Havrda. Knihovnu řídil knihovní odbor, jehož členy jmenovala městská rada.

V druhém roce 1. světové války byla knihovna uzavřena a proměnila se ve skladiště. Když se potom v květnu 1918 opět vrátila ke své původní činnosti, byly knihy vlhké a plesnivé. Přesto v těch  zatuchlých  a studených prostorách s unikajícím plynem sídlila knihovna ještě dalších 10 let. Knihovníkem byl jmenován městský úředník Čestmír Havrda a jeho pomocníky pan K. Gruntorád s paní. Knihovnu řídila knihovní rada v čele s předsedou jmenovaným městským zastupitelstvem. Knihovní rada rozhodovala o všech záležitostech týkajících se knihovny, včetně nakupovaných titulů knih.

V dubu 1924 byla obecním zastupitelstvem jmenována nová knihovní rada. Předsedou se stal prof. Jan Spáčil, členy učitel Václav Výborný, obchodník Eduard Čikal a předseda místní osvětové komise František Kašpar.

1. knihovnický zákon č. 430 z 22. července 1919 nařizoval kooptovat ještě další dva členy knihovní rady. Byli tedy zvoleni učitelé Hynek Brož a Jan Jelínek. Zákon o veřejných knihovnách se kromě ustanovení o knihovní radě zabýval i dalšími oblastmi práce knihoven, především vhodným umístěním, organizací knihovny, dodržováním knihovnických norem, půjčovní dobou, osobou knihovníka a na jejich dodržování dohlížel státní knihovnický institut z Ministerstva školství a Národní osvěty. Knihovna však tato nařízení dlouho nerespektovala. V roce 1924 rezignoval na funkci knihovníka pan Havrda a 31. ledna 1925 byl knihovníkem jmenován pan Josef Komárek. (Jeho roční odměna činila 1000,- K)

Byly započaty práce na zavedení lístkového katalogu pro přehlednost v knihovně a na sešitovém seznamu knih pro čtenáře. Zároveň se knihovní rada snažila získat pro knihovnu vhodnější prostory. Teprve v prosinci 1928 se knihovna přestěhovala do prostornějších místností v prvním poschodí obecní budovy vedle radnice (proti kostelu), které uvolnila hospodářská škola a byla k ní připojena i čítárna, jež byla dosud oddělena a umístěna v domu na Tržišti.

I tato veřejná čítárna měla své osudy. Byla otevřena 9. května 1897 jako první počin „komitétu“ ustanovenému ke zřízení veřejné knihovny, ale již v listopadu 1898 ji městské zastupitelstvo svým usnesením zrušilo. V roce 1900 byla čítárna obnovena, ale pro nedostatek místa a financí neměla dlouhého trvání. Teprve v prosinci 1908 přípravný „komitét“ složený ze zástupců všech politických stran zahájil činnost k obnovení veřejné čítárny a zastupitelstvo věnovalo 100,- K a slíbilo další pomoc, jakmile se najde pro čítárnu vhodné umístění. Čítárna byla znovu otevřena 8. listopadu 1909, městskou radou byl schválen její statut a řídilo ji kuratorium, jehož předsedou byl MUDr. K. Tesař. Čítárna se díky finančnímu zabezpečení rozvíjela a měla i vysokou návštěvnost, v průměru 50 čtenářů denně. Časopisy do čítárny kupovala obec, okres, ostatní spolky i jednotlivci. Brzy se rozšířila o příruční knihovnu s různými slovníky a byly tu vyvěšovány jízdní řády. Činnost čítárny byla válkou rovněž přerušena a obnovena až v roce 1922.

Knihovna i s čítárnou byla vybavena městskou spořitelnou novým nábytkem a slavnostně otevřena 13. ledna 1929 v 11 hodin dopoledne projevem předsedy knihovní rady prof. Jana Spáčila. Knihovník odborný učitel J. Komárek knihovnu zreorganizoval, zavedl nový a lépe vyhovující půjčovní systém a vydával pro čtenáře i seznamy knih. Jeho pomocníkem byl i nadále pan Gruntorád, dozor v čítárně vykonávala slečna Antonie Kratochvílová.

Ačkoliv se dlouho jednalo o sloučení knihovny Čtenářské besedy s knihovnou městskou, ke sloučení došlo teprve v roce 1930 za podmínek, které umožňovaly čtenářům Čtenářské besedy půjčovat si knihy zdarma po dobu 10 let a vzhledem k tomu, že došlo ke sloučení v roce 80. narozenin T. G. Masaryka, každá kniha Čtenářské besedy (ČB) byla opatřena razítkem: „Tuto knihu darovala Čtenářská beseda v Čáslavi městské knihovně v den 80tých narozenin prvního prezidenta republiky čsl. T. G. Masaryka.“ Na výpomoc při katalogizaci knih ČB byl přijat pan P. Kafka.

První knihovnický zákon z roku 1919 se ve svých prováděcích nařízeních zabýval i osobou knihovníka. „Knihovníkem jest ustanoviti osobu inteligentní a znalou literatury a správy knihovnické. Knihovník ani jeho pomocníci nemají být stiženi chorobou sdělnou nebo vzbuzující ošklivost. V knihovně určené více než 10 000 obyvatelům může být knihovníkem jmenován jen ten, kdo absolvoval aspoň střední školu a vykonal zpravidla po jednoročním studiu odborném státní zkoušku knihovnickou. …“

Požadavek profesionálního knihovníka ve městech nad 10 000 obyvatel městská rada stále odkládala z důvodů, že by finanční nároky knihovny stouply, a tak několikrát žádala Ministerstvo o odklad. V čáslavské knihovně byl splněn tento požadavek až v roce 1936. Od tohoto roku vedla knihovnu absolventka filozofické fakulty Věra Radová, pozdější ředitelka Mahenovy knihovny v Brně a učitelka na knihovnické škole.

Během druhé světové války byla knihovna přestěhována do učitelského ústavu. Po Věře Radové, která byla pro odbojovou činnost uvězněna, prozatímně vedla knihovnu její pomocnice Jaroslava Svobodová. Válečná knihovna zažívala řadu omezení. Z rozhodnutí státního zastupitelství zde bylo zabaveno velké množství knih, jejichž rozšiřování bylo tiskovým zákonem zakázáno. Revizi knih prováděli policejní komisaři, pro čáslavskou knihovnu byl pověřen JUDr. Josef Culek. Vedením odborných knihovnických prací byl pověřen aktuárský adjunkt Karel Janeček, okresní referent veřejné osvětové knihovny. Jako knihovní úředník přidělený české veřejné městské knihovně byl povinen předkládat měsíčně podrobné zprávy o své činnosti ministerstvu. Z bývalého učitelského ústavu se knihovna roku 1945 opět stěhuje, tentokrát do domu č.p. 230 v Hasičské, nynější Mahenově ulici, do malých a vlhkých místností, kde knihy velmi trpěly.

Roku 1946 se ředitelkou knihovny stává paní Jitka Seligerová a jejími pomocnicemi postupně B. Petrásková, J. Skálová, A. Chramostová, M. Ptáčková a M. Doskočilová. V témže roce byla znovu otevřena čítárna a v roce následujícím byl dán čtenářům k dispozici nový jmenný katalog a bylo zřízeno oddělení jazyků.

Začátkem roku 1950 dochází k přestěhování knihovny do přízemí rohového křídla radnice. Tím získala místo v nejživější části města. V dalším roce dochází k přeměně Palackého městské veřejné knihovny na Okresní lidovou knihovnu. Začalo se zřizovat doplňovací oddělení, jehož knižní fond sloužil k doplňování knižního fondu vesnických lidových knihoven v okrese Čáslav. V této době bylo též rozhodnuto o zřízení jedné z prvních diskoték v Pardubickém kraji, čímž se význam knihovny rozšířil i na oblast hudební výchovy. K diskotéce bylo přičleněno hudební oddělení. K pravidelným literárním večerům tak přistupuje tradice jednou týdně pořádaných koncertů reprodukované hudby.

Z bohaté kulturní činnosti, jejíž počátky spadají do tohoto období, nutno připomenout četné besedy, přednášky, literární pásma a večery poezie. Pozvání do knihovny přijímala řada významných osobností – B. Říha, J. Seifert, F. Kubka, J.V. Pleva, J. Loukotková, A. Pludek, R. Luskač, J. Charvátová, L.M. Pařízek, J. Hanzelka, M. Zikmund. Patronem a častým hostem knihovny se stává spisovatel Josef Sekera. Knihovna navazuje úzký kontakt s Klubem přátel výtvarného umění v Čáslavi a spolupracuje s ostatními knihovnami. Rozvíjí se též meziknihovní výpůjční služba umožňující čtenářům získat i knihy, které nejsou součástí fondu knihovny.

Při územní reorganizaci v roce 1960 se knihovna stala opět knihovnou městskou. Ředitelka paní Jitka Seligerová musela z knihovny odejít a na její místo byla jmenována soudružka Božena Mrkvičková, po ní koncem roku 1976 paní Naďa Belzová a od počátku roku 1980 paní Hana Pecharová.

60. a 70. léta byla obdobím budování okresního střediskového systému. Centrem okresních knihovnických služeb se stala Okresní knihovna v Kutné Hoře. Městská knihovna v Čáslavi byla součástí tohoto systému, ale na rozdíl od ostatních středisek si zachovala statut městské knihovny s právní subjektivitou a vlastním rozpočtem, který byl hrazen městem. Okresní knihovna byla pro ni a 17 místních knihoven v dosahu její působnosti pouze  metodickým centrem a výplatním centrem. Knihovna  půjčovala formou putovních souborů knihy u ní nakoupené a odborně zpracované. Tento systém obstojně fungoval do konce 80. let.

V tomto období došlo také k podstatnému zlepšení pracovních podmínek. V dospělém i dětském oddělení byly vyměněny podlahy, v 70. letech zavedeno etážové plynové topení a v 80. letech byl zaveden ve všech odděleních volný výběr knih a zřízen besední koutek pro akce s dětmi.

V březnu 1987 byla do funkce ředitelky knihovny jmenována paní Anna Vyskočilová, která své postavení obhájila ve výběrovém řízení v roce 1991.

V letech 1990 – 1991 byla v knihovně postupně provedena aktualizace veškerého knihovního fondu, který je postupně doplňován o literaturu dříve v knihovnách nedostupnou. Zároveň se začalo nově budovat oddělení jazykovědy. V těchto letech se bohužel začínají objevovat i problémy. Na knihovnu dopadají nezbytná úsporná opatření, vysoké ceny knih, energie, nájemného. Dalším problémem je pokles čtenářů. U dětí citelný přesun zájmu na kreslené seriály (nejlépe v televizi nebo na videu), u dospělých čtenářů větší zaneprázdněnost a kumulace rodinných příslušníků na jednu čtenářskou legitimaci z důvodu zavedení čtenářského příspěvku. Hledaly se nové způsoby, jak znovu získat čtenáře. V roce 1992 rada městského úřadu přidělila knihovně místnost na sídlišti v ulici Bojovníků za svobodu, kde byla ze stávajícího fondu oddělení střediskové knihovny dne 14. září 1992 otevřena pobočka městské knihovny. I když se půjčovalo pouze v úterý a ve čtvrtek od 12 do 18 hod.,  projevila se tato skutečnost v nárůstu čtenářů i výpůjček.

V roce 1993 byl zpracován projekt Informačního střediska městské knihovny a v květnu 1994 bylo IS otevřeno pro veřejnost s širokou nabídkou informací poskytovaných z elektronických databází i tištěných informačních pramenů.

V roce 1995 došlo k tzv. transformaci okresního knihovnického systému, tj. že určité položky knihovnických výdajů přestaly být financovány státem a financování knihoven přešlo plně pod obce. Čáslavská knihovna byla převedena pod město Čáslav bez deliminace mzdových prostředků a pracovních úvazků. Z důvodu nízkého příspěvku od města muselo dojít ke snižování pracovních úvazků z původních 8 na konečných 5,5. Zároveň bylo jednáno se všemi obecními úřady regionu o další spolupráci s místními knihovnami. Byl navržen kooperační systém na smluvní bázi o poskytování služeb místním knihovnám za úplatu. Do kooperačního systému se ze 17 místních knihoven přihlásilo pět, osm je v plné kompetenci příslušných obcí a čtyři byly zrušeny bez náhrady. Koncem roku 1995 se objevily silné tlaky městské rady sloučit knihovnu s muzeem. Za tím účelem byla vypracována koncepce, aniž by brala v úvahu různé odbornosti obou zařízení. K realizaci koncepce nedošlo.

V roce 1996 bylo nutné vzhledem ke snížení pracovních úvazků řešit organizaci. Oddělení jazykovědy a společenských věd bylo přestěhováno do původního oddělení pro děti a propojeno s ostatní literaturou po dospělé čtenáře. Zároveň byla přestěhována studovna a čítárna. Oddělení pro děti bylo umístěno do samostatné místnosti se zvláštním vchodem. V roce 1997 byl do Grantového programu MK ČR podán projekt na první etapu automatizace knihovny: „Připojení Městské knihovny v Čáslavi k informační síti veřejných knihoven ČR“. Projekt byl výběrovou komisí akceptován a knihovna získala od MK ČR pro rok 1998 grant ve výši 100 tisíc. Do knihovny byl zakoupen 1 počítač s tiskárnou na čárový kód a 1. modul knihovnického systému LANius – Doplňování údajů. Pracovnice absolvovaly školení v Táboře, kde sídlí autorská firma systému. V tomto roce knihovna rozšířila své služby o půjčování CD, což s sebou neslo nárůst nových čtenářů.

Od 30. ledna 1998 jsou veškeré přírůstky knih  evidovány v počítači.

V tomto roce oslavila knihovna 100. výročí svého založení obsáhlou výstavou ve výstavní síni na pěší zóně. Zároveň se retrospektivně zpracovával fond literatury pro mládež. První etapa projektu automatizace knihovny tak byla dokončena koncem roku.

 

 Slavnostní zahájení automatizovaného výpůjčního procesu v  oddělení pro děti se uskutečnilo v pondělí 13. ledna 1999.

V letech 2000 - 2001 stále probíhá retrospektivní zpracování fondu v oddělení pro dospělé a zároveň průběžná revize. Byly podány dva projekty na připojení knihovny k Internetu a na následné rozšíření. Získáním grantů z MK ČR byly oba projekty realizovány, a tak koncem roku 2001 vlastní knihovna 8 počítačů zapojených v síti a připojených k Internetu.

V pátek 4. ledna 2002 byl slavnostně spuštěn automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé. V tomto roce také proběhla reorganizace studovny, kde byla zřízena 2 internetová místa pro veřejnost. Při této příležitosti byl založen Literární klub Dr. Nadi Benešové (LKNB)

Rok 2003 byl rokem, kdy se kompletně dokončila revize knihovního fondu. Po zakoupení nového softwaru přešla knihovna z knihovního systému LANius (DOS) na KS Clavius (Windows), což se uskutečnilo 24. března 2004. Také se začalo pracovat na projektu přestavby uvolněné základní školy pro novou knihovnu. Od května probíhaly stavební práce dle plánu. V 2. pololetí byla vedením knihovny pověřena p. Soňa Dedíková (t.č. ředitelka městského muzea). V září do nových prostor knihovnice za pomoci pracovníků VPP stěhovaly zhruba 35 000 knih, regály, nábytek a vše ostatní. Pobočka fungovala ještě do konce září.

V pondělí 4. října 2004 byla slavnostně otevřena nová knihovna s bezbariérovým přístupem, s většími prostory, s lepším osvětlením, se sociálním zařízením pro veřejnost, se společenskou místností  a mnoha dalšími výhodami. (viz Fotoarchiv)
 

2005 - od 1. ledna je knihovna sloučena s muzeem do jednoho právního subjektu  Městské muzeum a knihovna Čáslav (Usnesení č 57/2004 ze dne 8.12.2004 městského zastupitelstva) a ředitelkou je jmenována p. Soňa Dedíková.

V pondělí 17. ledna 2005 - otevření studovny (zároveň s novým informačním střediskem a výstavní síní, což byla druhá etapa přestavby prostor "staré" knihovny). Během letních měsíců byla provedena nová fasáda celého domu.

2006 - dokončení retrospektivního zpracování fondu z pobočky, vytvoření samostatných webových stránek knihovny - k užívání od Týdne knihoven (začátek října).

 

Nahoru

Knihovna | Kontakty | Katalog | Oddělení pro děti | Oddělení pro dospělé | Studovna | Z naší činnosti | Univerzita v. času | Historie | Knihovní řád | Ceník | Užitečné odkazy | LKNB | Informační středisko

Tento server byl naposledy aktualizován dne 27. 01. 2017